školní preventivní strategie
Školní rok 2007/2008
Úvod
Školní
preventivní strategie vychází z pokynu MŠMT, č.j.
14514/2000 – 51, který do prevence sociálně patologických jevů zařazuje
konzumaci drog včetně alkoholu, kouření, kriminalitu, virtuální drogy a gambling, záškoláctví, šikanování a jiné násilí, rasismus,
xenofobii, intoleranci, antisemitismus. Při jeho tvorbě byla brána na zřetel
také Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže
v působnosti resortu MŠMT na období 2005-2008.
I
v letošním školním roce zůstává základním principem preventivní strategie
na naší škole osvojování základních kompetencí v oblasti zdravého
životního stylu a rozvoj dovedností, které vedou u dětí a mládeže
k odmítání všech druhů sebedestruktivního
chování, projevů agresivity a porušování zákona. Uvědomujeme si, že pouze dítě
zdravé, spokojené a sebevědomé má větší šanci odolat negativním vlivům okolí.
Proto věnujeme pozornost žákům problémovým, se špatným prospěchem, s méně
podnětným rodinným zázemím. Snažíme se u všech dětí podporovat sebevědomí
navozováním pozitivních zážitků, působíme v roli poradců pro účelné
využívání volného času.
Školní
preventivní strategie v této podobě je výsledkem upravování, zkoušení a
zdaleka se nedá považovat za definitivní. Na základě zkušeností z každého
školního roku hledáme tu nejefektivnější cestu, která vede ke zkvalitnění vlivu
na naše žáky.
Naše škola má rodinný
charakter a každé dítě je bráno jako člen velké rodiny. Tuto výhodu malé školy
si chceme udržet i do budoucna. Budeme dále usilovat o příjemné a klidné
prostředí ve škole, o dobré vztahy mezi učiteli, rodiči a žáky. Snažíme se
budovat pozitivní vztahy uvnitř třídních kolektivů i mezi jednotlivými žáky.
Řízení
a realizace preventivních aktivit
Za realizaci Školní preventivní strategie zodpovídá školní
metodik prevence /Mgr. J. Němcová/, který koordinuje práci jednotlivých učitelů
a externích spolupracovníků. Školní metodik prevence se podílí na analýze
současného stavu a zároveň na řešení jednotlivých problémů. O průběhu
naplňování Školní preventivní strategie informuje vedení školy a pedagogický
sbor a spolu s nimi vyhodnocuje aktuální situaci ve škole.
Hlavní podíl na dalším rozvíjení znalostí a dovedností
související s prevencí sociálně patologických jevů spočívá v účasti školního metodika prevence na
odborných seminářích, kurzech a dalším vzdělávání. Pro pedagogy podílející se
na realizaci Školní preventivní strategie se stává metodickým pomocníkem, který
pro ně vyhledává nové informace, podněty nebo vhodné odborné semináře. Toto
další vzdělávání bude odvislé od aktuální situace a nabídky.
Dále je třeba seznámit vyučující se Školní preventivní strategií
a ujednotit vedení záznamů o patologických jevech.
Cílem Školní preventivní strategie je ve spolupráci s rodiči
formovat takovou osobnost žáka, která je s ohledem na svůj věk schopná
orientovat se v dané problematice, zkoumat ji, ptát se, dělat rozhodnutí, která
si bude vážit svého zdraví, bude umět nakládat se svým volným časem a zvládat
základní sociální dovednosti.
Za velmi důležitou oblast
považujeme prohlubování komunikačních dovedností mezi učitelem, rodiči a
žákem, posilování sebevědomí, sebeúcty a vzájemné úcty, řešení konfliktů,
překonávání překážek, odmítání ve vztahu k vrstevníkům a cizím osobám,
práce s emocemi, obrana proti manipulaci, boj proti nudě a smysluplné využívání volného času.
Primární prevence
v rámci jednotlivých předmětů 1. stupně
Primární prevenci má na starosti třídní učitel. V tomto dětském věku
považujeme za nejdůležitější vštípit dítěti přesvědčení, že zdraví je základní
životní hodnotou, kterou je třeba chránit. V tomto směru působíme na žáky
průběžně, zejména v hodinách prvouky, přírodovědy a tělocviku, dětem
nenásilnou přijatelnou formou.
V rámci výuky jsou a
budou i nadále kromě tradičních metod práce využívány další metody, které se
nám osvědčily – besedy, diskuse, sociální hry, hraní rolí, obhajoba názoru,
párová a skupinová práce, projektové vyučování, komunikativní kruh nebo využití
materiálů školy z oblasti primární prevence. Prostředkem k dosažení
těchto cílů jsou i hry a činnosti uvnitř třídních kolektivů během výchovně
vzdělávacího procesu, ale i mimoškolní akce. Velmi přínosné jsou i
několikadenní pobyty dětí mimo školu, kde se velmi utuží vztahy mezi žáky a
učiteli.
Zaměření na mladší školní
věk
·
navozování příznivého psychosociálního klimatu ve třídě
·
osvojování a upevňování základních návyků v rámci –
hygiena, životospráva, sdělení základních informací z oblasti prevence
·
základy etické a právní výchovy
·
zaměření pozornosti na včasné odhalování specifických poruch
učení nebo i jiných postižení
·
všestranný rozvoj osobnosti žáka
·
výuka osobnostní a sociální výchovy ve 2., 3. ročníku 1
hodinu týdně
·
soustředěnost na včasné diagnostikování sociálně
patologických problémů ve třídních kolektivech (koření, alkohol, vztahy mezi
žáky)
·
důraz na spolupráci s rodiči – jednou ročně třídní schůzky
ve formě konzultací „rodič – učitel – žák“, projekt „Táto, mámo, pojďte
s námi!“
·
informování rodičů o výskytu sociálně patologických jevů ve
škole
·
široká nabídka volnočasových
aktivit (viz. Kroužky )
·
ekologická výchova
·
návštěvy filmových a divadelních představení, koncertů a
besed apod.
·
účast v soutěžích výtvarných, sportovních,
zdravotnických atd.
|
Téma |
Realizace |
|
1.třída |
|
|
Osobní bezpečí |
Průběžně po celý rok ve všech předmětech a
aktivitách |
|
Základní zásady mezilidské komunikace |
Průběžně ve všech předmětech a aktivitách, zejména
při skupinových činnostech |
|
Vztahy v dětském kolektivu |
Průběžně ve všech předmětech, zejména v ČJ, Prv, Tv, Švp (květen), při kolektivních
činnostech |
|
Každý člověk je jiný |
září – říjen, sledování a respektování odlišností (Prv, ČJ, Tv) |
|
Základní hygienické návyky |
Průběžně ve všech předmětech a činnostech, Švp |
|
Využití volného času |
květen (Švp) |
|
Rodina, jako bezpečné místo |
Prosinec, duben (využití vánočních a velikonočních
svátků v Prv, ČJ) |
|
2.třída |
|
|
Lidské tělo |
Tv – průběžně, Prv |
|
Zdraví a jeho ochrana |
Tv – průběžně, Prv – popis částí těla |
|
Zacházení s léky |
Prv – hygiena, čistota –
nemoc, úraz |
|
Režim dne |
ČJ sloh, Prv – lidé a čas
– orientace v čase |
|
Vztahy mezi lidmi |
ČJ – muzea, divadla, výlety (hrady a zámky,
projekty, skupinové práce), Prv, OSV |
|
Chování v krizových situacích |
Průběžně během roku |
|
3.třída |
|
|
Pojmy z oblasti prevence, sexuální výchovy a drogové
závislosti |
Prv – člověk, lidské tělo,
muž a žena; člověk, pečujeme o své zdraví |
|
Zdraví a jeho ochrana |
Prv – pečujeme o své zdraví -
průběžně |
|
Lidé kolem nás, multikulturní výchova |
Prv – rodina a škola, člověk,
OSV |
|
Využívání volného času |
Prv – práce a volný čas; Švp |
|
Ochrana proti obtěžování cizí osobou |
Prv – rodina, pečujeme o své
zdraví, OSV |
|
4.třída |
|
|
Lidské tělo, odlišnost mezi pohlavími |
ČJ čtení – formou rozhovorů, besed, výukových filmů |
|
Životospráva a důsledky nevhodných návyků |
Průběžně podle potřeb ve výuce |
|
Využívání volného času |
Př – průběžně, ČJ sloh |
|
Pojmy drogová závislost, a sexuální výchova |
ČJ čtení – informace v médiích, výukové
programy |
|
Vztahy v dětském kolektivu |
Švp, divadlo, výlety,
skupinová práce – průběžně |
|
5.třída |
|
|
Domov, rodina, důvěra, vztahy |
Průběžně v hodinách ČJ – formou rozhovorů,
besed, Vv – koláže |
|
Léčivé a návykové látky |
Př – srovnání, výroba léků,
závislost |
|
Vztahy v dětském kolektivu |
Průběžně, společné akce – výlety, projekty,
skupinové práce, Švp |
|
Komunikace |
Průběžně ve všech hodinách – prezentace prací, práce
ve skupinách, řešení modelových situací, návštěvy muzeí, divadel, výstav,
komunikace s dospělými lidmi |
|
Drogy a jejich vliv na organizmus |
Př – učivo člověk – beseda
na dané téma, sbírání nejrůznějších informací v médiích, Tv
– správná životospráva, vliv drog na organizmus, doping, ČJ – volný čas,
kamarádi, konflikt a jeho řešení |
|
Nebezpečí při komunikaci s cizími osobami |
ČJ – průběžně (modelové situace a rozhovory) |
|
Sexuální chování, zneužívání |
Př – beseda, podle možností
sledování výukového programu |
|
Krizová centra |
Př – průběžně podle potřeby
a vyskytujících problémů (modelové situace, rozhovory, beseda, krizová centra
v Praze, důležitá telefonní čísla, význam těchto zařízení) |
Cíl:
děti by po pěti letech měly umět:
§
mít povědomí o zdraví
jako základní lidské hodnotě
§
zvládat rozdíly v komunikaci s dětmi a dospělými
§
umět pojmenovat základní mezilidské vztahy
§
umět se chránit před cizími lidmi
§
umět odmítat
§
umět si správně zorganizovat svůj volný čas
§
umět rozlišit léky a návykové látky
§
znát základní informace o alkoholu, tabáku a dalších
návykových látkách
§
znát následky užívání návykových látek a argumenty ve
prospěch zdraví
§
mít základní zdravotní návyky
§
umí komunikovat se službami poskytujícími poradenskou pomoc
Postupy při
řešení jednotlivých patologických jevů
Šikana (dle metodického
pokynu č.j. 28275/2000-22)
1. rozhovor s žáky, kteří
na šikanování upozornili
2. rozhovor s obětmi
3. nalezení dalších vhodných
svědků
4. individuální, případně
konfrontační rozhovory svědků (NIKOLI KONFRONTACE OBĚTI A AGRESORŮ)
5. zajištění ochrany obětem
6. rozhovor a agresory,
případně konfrontace mezi nimi
7. vytvoření zápisu
Brutální skupinové násilí
vůči oběti (dle metodického pokynu č.j.
28275/2000-22)
První pomoc při otravě
návykovými látkami
-
podat větší množství vody(případně s živočišným uhlím)
-
vyvolat stlačením kořene jazyka zvracení
-
zabránit prochladnutí
-
zajistit nepřetržitý dohled
-
ošetřit případná poranění
-
zjistit informace o požité látce a předat je lékaři
pokud je při vědomí –
k otravě došlo nitrožilní cestou nebo vdechnutím
-
zajistit maximálně možný dostatek čerstvého vzduchu
-
zabránit prochladnutí
-
zajistit nepřetržitý dohled
-
ošetřit případná poranění
-
zjistit informace o požité látce a předat je lékaři
-
položit postiženého do stabilizované polohy na bok, aby
nezapadl jazyk
-
sledovat dýchání – při zástavě dechu uvolnit dýchací cesty a
zahájit dýchání z úst do úst
-
zabránit prochladnutí
-
zajistit nepřetržitý dohled
-
ošetřit případná
poranění
-
zjistit informace o požité látce a předat je lékaři
Záškoláctví (dle metodického pokynu č.j.
10 194/2002-14)
Poradenství a
důležité kontakty
Školní metodik prevence Mgr.
Jana Němcová
konzultační
hodiny každé pondělí od 14.00 – 15.00
jindy
dle potřeby po telefonní domluvě
Pedagogicko psychologická poradna Kováků 1007/9 Praha 5
Tel.
251 103 346 mail: pppz@volny.cz
Oblast sociálních věcí www.kr-stredocesky.cz
Drop In /první pomoc, poradenství a
terapie drogových problémů/
Prev-centrum /realizace
primární a sekundární prevence/
Život bez závislostí /primární prevence návykových látek a sociálně nežádoucích
jevů
Linka důvěry tel.: 222 580 697
Vyhodnocení programu primární prevence na naší škole ve školním roce
2006/2007
|
Sociálně patologické jevy |
Počet případů na naší škole (104 žáků) |
|
5 |
|
|
Šikana |
0 |
|
Záškoláctví
|
2 |
|
Oznámení
úřadům |
2 |
|
Preventivní
akce |
3 |
|
Sociálně patologické
jevy |
Počet případů na
naší škole (105 žáků) |
|
Verbální napadání |
0 |
|
Šikana |
0 |
|
Záškoláctví |
0 |
|
Oznámení úřadům |
1 |
|
Preventivní akce |
6 |
|
Výchovné přestupky |
3 |

Dne 28.10.2008 vypracovala
Mgr. Jitka Kolářová
Šikana
Definice pojmu
Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému
obrany) jedincem nebo skupinou, jak fyzické, tak i psychické, ponižování lidské
důstojnosti, jde spíš o postoj než o čin.
Dominantní znak šikany – bezmocnost oběti.
Neoddělitelnou součástí problému je skupinová dynamika.
Varovné signály šikany pro rodiče
· dítě nemá kamaráda
· nechuť jít do školy
· střídá různé cesty do školy a ze školy
· ztráta chuti k jídlu, neklidný spánek
· ztráta zájmu o učení
· výkyvy nálad, odmítá se svěřit, co ho trápí
· žádá peníze, často „ztrácí“ své věci
· přichází domů vyhladovělé, s potrhaným oblečením, s
poškozenými školními pomůckami
· nedokáže uspokojivé vysvětlit svá občasná zranění
(odřeniny, modřiny, popáleniny)
· je nečekaně agresivní vůči sourozencům
· trpí zdravotními potížemi (bolesti hlavy, břicha,
bolesti jsou někdy simulované)
· zdržuje se většinou stále doma
Co tedy dělat?
Připusťme, že několik výše
uvedených signálů ve vás vzbudí určitě podezření, že by mohlo jít o šikanování
vašeho dítěte. Znovu podotýkáme, že ideální stav nastane, když se vám dítě
svěří. Pochvalte ho, povzbuďte, rozptylte jeho obavy o tom, že žaluje.
Vyzvedněte naopak jeho sílu a odvahu sdělit tyto závažné skutečnosti.
Přesvědčte ho, že mu chcete pomoci a to potom musíte dodržet. Vyslechněte vaše
dítě, dejte najevo, že jeho informace berete vážně (i když se vám mohou zdát
malicherné či nepodstatné). Odložte veškerou práci, není nic důležitějšího, než
situace vašeho dítěte. Poskytněte dítěti veškerou podporu. Pochopitelně, že
odlišíte např. běžnou klukovskou šarvátku od skutečné šikany.
Konkrétní kroky
JAK POZNÁM, ŽE MOJE DÍTĚ PIJE
ALKOHOL NEBO BERE DROGY?
· Změnila se osobnost Vašeho dítěte v poslední době v
nějakém významném ohledu?
· Má časté výkyvy nálad?
· Straní se Vás? Je zlostný nebo depresivní?
· Tráví hodně času ve svém pokoji sám?
· Ztratil zájem o školu a o vyučování, případně další
aktivity, např. sport?
· Zhoršil se jeho prospěch?
· Přestal trávit čas se starými kamarády? Přátelí se
s dětmi, které se Vám nelíbí? Nesvěřuje se a nemluví o tom, kam chodí a co
dělá?
· Máte pocit, že se Vám doma ztrácí peníze nebo věci
(peníze potřebné na alkohol a drogy) nebo máte pocit, že má víc peněz, než
byste očekávali (peníze získané z prodeje drog)?
· Reaguje nepřiměřeně, když s ním mluvíte o alkoholu
a o drogách nebo se snaží změnit téma?
· Lže nebo podvádí?
· Pozorujete fyzické příznaky užívání drog nebo
alkoholu? Rozšířené nebo zúžené zornice? Nejasné vyjadřování a myšlení?
· Ztratilo Vaše dítě zájem o koníčky? Ztratilo
motivaci, nadšení a vitalitu?
· Našli jste někdy důkazy užívání drog nebo alkoholu,
prášky, lahve?
· Zhoršil se vztah dítěte k členům rodiny?
· Zdá se Vaše dítě být nemocné, unavené a protivné
ráno, po možném užití drog předešlý den?
· Přestalo se Vaše dítě o sebe starat, změnil se jeho
styl oblečení?
· Zdá se být méně soustředěný?
DOPORUČENÍ RODIČŮM, JEJICHŽ DÍTĚ
MÁ PROBLÉMY S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI
Jestliže je dítě pod vlivem drog a hrozí otrava, neváhejte
zavolat lékaře. Používání drog není trestné, a dítěti proto žádný soudní
postih nehrozí. S dítětem pod vlivem drog nemá smysl se hádat. Vážný rozhovor
odložte na pozdější dobu.
· Nespoléhejte na zázračné okamžité řešení, ale spíše
na dlouhodobou výchovnou strategii. Jejím základem je nepodporovat a
neusnadňovat pokračující braní drog, naopak odměňovat každou změnu k lepšímu a
povzbuzovat k ní. To, že taková strategie nepřináší vždy okamžitý prospěch
ještě neznamená, že je neúčinná. Může se totiž jednat o příliš velký problém,
jehož řešení vyžaduje více času a spojenců.
· Získejte důvěru dítěte a naslouchejte mu. To je
těžké, zvlášť když říká a hlavně dělá z hlediska rodičů nesmysly a když hájí hodnoty
pro rodiče nepřijatelné. Vyslechnout dítě ale ještě neznamená přistupovat na
jeho stanovisko.
· Naučte se s dítětem o alkoholu a drogách mluvit. Bude-li
dítě nějakou drogu obhajovat, vyslechněte ho, ale opatřete si protiargumenty.
· Uvědomte si své možnosti. Dítě, které bere drogy
nebo pije, bývá většinou nezralé a neschopné se o sebe postarat. Může
tisíckrát pohrdat názory rodičů, ale většinou si nedokáže opatřit základní
prostředky k životu. V tom je Vaše šance a síla. Určitou základní péči jste
sice povinni nezletilému dítěti poskytnout, ale mělo by cítit, že Vaše péče je
jiná, když se chová rozumně a když ne. Cílem je, aby dítě pochopilo, že
skutečná samostatnost předpokládá schopnost se o sebe postarat.
· Vytvořte zdravá rodinná pravidla. Dítě by mělo
vědět, jaké předvídatelné důsledky bude mít jeho jednání. Mělo by mu být
jasné, že je výhodnější, když se bude chovat přijatelně.
· Jestliže dospívající není ochoten ke změně, měl
by nést důsledky. To se samozřejmě netýká situací, kdy je ohrožen život,
např. při předávkování. (Teprve až vážné problémy, které drogy způsobí, jsou
často důvodem k léčbě a změně).
· Předcházejte nudě. Musíte počítat s tím, že může
být nutné trávit v prvním období s dítětem mnohem více času. Měli byste mít
přehled, kde je, co dělá, zamyslet se nad jeho denním programem a životním
stylem.
· Pomozte mu se odpoutat od nevhodné společnosti. To
má pro překonání problému často podstatný význam. Jestliže Vám potomek tvrdí,
že si s lidmi, se kterými dříve bral drogy, chce jenom pobýt nebo si povídat,
buď lže, nebo podceňuje nebezpečí. Někdy je možné uvažovat i změně prostředí.
· Posilujte sebevědomí dítěte. Najděte a
udržujte křehkou rovnováhu mezi kritickým postojem vůči chování dítěte
("nelíbí se nám, že bereš drogy") a respektem vůči jeho osobnosti a
lásce k němu ("vážíme si tě jako člověka a záleží nám na tobě"). Je
to těžké, je to však nutné. Stejně nutné je i oceňovat třeba drobné pokroky
a změny k lepšímu. Je také třeba vidět silné stránky dítěte, jeho možnosti
a dobré záliby, které má možná z předchozí doby a na které se dá navázat.
· Spolupracujte s dalšími dospělými. Velmi
důležitá je spolupráce v rodině. Rodiče by se měli ve výchově problémového
dítěte dokázat domluvit. Jenom tak totiž nebude dítě uzavírat spojenectví s tím
rodičem, který mu právě víc povolí. Důležitá je i spolupráce v rámci širší
rodiny (babička), spolupráce s léčebnými zařízeními, školou, případně dalšími
institucemi. Často až vážně míněná hrozba ústavní výchovy, nebo hrozba ohlášení
krádeže v domácnosti na policii mohou přimět dospívajícího přijmout léčbu.
· Osvědčuje se také, když rodiče dětí s těmito
problémy spolu hovoří v rámci skupinové terapie nebo svépomocné organizace.
Dokáží se navzájem pochopit a předávají si užitečné zkušenosti.
· Buďte pro dítě pozitivním modelem. K tomu je nutné,
abyste myslel i na své zdraví a svoji tělesnou a duševní kondici a abyste měl
své kvalitní zájmy.
· Neváhejte vyhledat profesionální pomoc pro sebe,
jestliže dítě odmítá. V případě manželských nebo partnerských problémů se
můžete např. obrátit na poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy.
Pamatujte, že zvládáním problémů zvyšujete i šanci na ovlivnění dítěte.
· Přístup k dítěti, které má problémy s alkoholem nebo
jinou drogou, shrnuje anglické slovo "tough
love". V češtině to znamená "tvrdá láska". Myslí se tím dobrý
vztah k dítěti, snaha mu pomoci, ale zároveň cílevědomost a pevnost.
Nepopírejte problém. Zbytečně by se tak ztrácel čas a rozvíjela se závislost na
návykové látce.
· Neskrývejte problém. Někdo se za takový
problém stydí a tají ho. Aby se dokázal v situaci lépe orientovat a citově i
rozumově ji zvládat, měl by si naopak o problému s někým důvěryhodným a
kvalifikovaným pohovořit. Měl by také hledat spojence.
· Neobviňujte partnera. Na to, abyste si
vyřizovali s druhým rodičem dítěte staré účty a navzájem se obviňovali, není
naprosto vhodná doba. Minulost se změnit nedá, budoucnost naštěstí často ano.
· Nehledejte v dítěti zneužívajícím drogy spojence
proti druhému rodiči.
· Nezanedbávejte sourozence dítěte zneužívajícího
alkohol nebo jiné drogy. Sourozenci problémového dítěte jsou více ohroženi,
problémem v rodině trpí a Vaši péči a Váš zájem potřebují.
· Nezanedbávejte bezpečnost dalších lidí v
domácnosti, zejména malých dětí. Člověk pod vlivem alkoholu nebo drog jim
může být velmi nebezpečný, i když by jim za normálních okolností neublížil. Je
také třeba myslet na to, aby se drogami, které dospívající domů přinesl, neotrávil
další sourozenec.
· Nefinancujte zneužívání drog a neusnadňujte ho.
S tím souvisí i to, aby rodina zabezpečila cenné předměty a nenechala se
okrádat. Krádež nemusí uskutečnit samotné dítě, ale jeho "kamarádi",
kterým dluží za drogy. Jestliže začalo dítě zneužívat pervitin nebo opiáty bývá
otázkou času, kdy se začnou ztrácet peníz a cenné předměty. Nejde tu jen o
majetek, ale také o okolnost, že ukradený majetek slouží špatné věci - totiž
rozvoji závislosti. Argument, že by si dítě opatřilo prostředky jinak, např.
prostitucí nebo krádežemi, neobstojí. Pokud bude závislost pokračovat, je
pravděpodobné, že k tomu dojde stejně.
· Nedejte se vydírat. Vyhrožování fetováním,
útěkem, prostitucí nebo sebevraždou je častým a oblíbeným způsobem vydírání
rodičů. Ano, všechna tato rizika u závislých na drogách existují. Tím, že
rodiče pod jejich tlakem ustupují, ovšem riziko nesnižují, ale zvyšují.
· Nevyhrožujte něčím, co nemůžete nebo nechcete
splnit.
· Vyhněte se fyzickému násilí. Fyzické násilí
většinou nevede k cíli. Často jen živí v dítěti pocit ukřivděnosti, vede k
sabotování snah rodičů a k útěkům.
· Nejednejte chaoticky a impulzivně.
· Nevěřte tvrzení, že má dospívající drogy pod
kontrolou, případně, že snižuje dávky a že drogu brzy vysadí. Buďte připraveni
na to, že dříve či později pravděpodobně přijde krize. Využijte ji a trvejte na
změně životního stylu, případně na nějaké skutečně účinné formě léčby, jestliže
není dospívající schopen zvládnout problém sám.
· Do nekonečna neustupujte. Požadavek, aby
lidé, kteří berou drogy, do vašeho bytu nechodili, je rozumný.
· Nedělejte zbytečně "dusno". Parta a
nevhodní přátelé by se tím stávali pro dítě ještě přitažlivější.
· Nezabouchněte dveře navždy. I když dítě
odejde, je dobré být připraven mu pomoci, pokud přijme určité podmínky.
· Neztrácejte naději. Vaším tichým spojencem je
přirozený proces zrání. I hrozivý problém se mnohdy podaří úspěšně
zvládnout.